Vibrace Funcub

Dobrý den, potřeboval bych poradit. Můj [b]Funcub[/b] už toho má hodně za sebou, včetně pádů na příď s vylomením motorového lože. Opakovaně opravováno. Nyní ho nemůžu opravit, dochází při vyšších otáčkách k fatálním vibracím, které vedou až k odpadnutí motoru, přesto že je příď opravená, zpevněná, motor běží hladce, sám i s různými vrtulemi, oska se zdá neohnutá, motorová zkouška na zemi je na plný plyn bez vibrací, problém nastane až za letu. V čem by mohl být problém? Je to trupem nebo motorem? Díky

Potíže byly s originální kovovou přepážkou (vytrhla se i s plastovým zavěšení z trupu), pak s mnou vyrobenou překližkovou (motor vystoupil za letu) a nyní opět s kovovou.
Mám začít novým motorem?

Toto je choroba týchto modelov (Funcub, Acromaster,...) Poznám niekoľko ľudí, ktorí tento problém majú a nepoznám nikoho, komu by sa to podarilo vyriešiť. Podľa mňa je to použitým materiálom a jeho postupnou degradáciou (únavou), ktorý časom stráca svoju pevnosť a stáva sa "gumovitejším" a náchylnejším na vibrácie. Možno by pomohlo jedine kompletné prepracovanie uchytenia motora.

Takhle dopadla překližková přepážka, která zpevňovala celý průřez trupu.

No neviem ale ja som mal o dosť viac výkonu na vrtuli v FC a žiadne vibrácie predok nerozobrali, lebo tam neboli, použil som hliníkovú prepážku a veľmi dôsledné uchytenie presne podľa návodu /4 skrutky+ 2skrutky na ovyosenie - spolu 6ks/.
Problém hľadaj v motore, unášači alebo vrtuli. To muselo už dosť dlho hádzať aby sa predok takto rozobral, musel si to aj počuť.
Pohľad na vrtuľu tomu nasvedčuje, hoci foto je nekvalitné...
Ja som mal cca 800W pohon a nebol žiadny problém s materiálom ani prepážkou.
Návodov ako skontrolovať a vyvážiť pohon je x.
Ľ.

bogo. ja používam letoxit na laminovanie, ten to určite nenaleptá je to epoxid, Richard Mrazek ma youtube svoj kanal a tiež olaminoval spodok jedneho modelu, najprv treba odmastnit povrch, on utrel spodok petrochloretilenom alebo ako sa ten fetacky smrad vola, trocha to nalepta povrch ale aspon lepšie bude držat "laminat"

... to je ako debata s babou , ktora sice nevie co chce ,ale neda pokoj kym to nedostane.

Vidim to trosku inak. Ak chcem plnohodnotne vyuzit vsetky vlastnosti stavebneho materialu ( Epp,sklolaminat,drevo, plast, plech ....) musim tomu prisposobit i konstrukciu a rozmeru vyrobku.

Tj. nebudem z EPP navrhovat model u ktoreho z nejakych dovodov zacnem pridavat vyztuhy z pevneho ale krehkeho materialu. V konecnom dosledku tak pridem o vsetky vyhody lahkeho a pruzneho modelu a ked prekrocim pripustne zatazenie , poskodim i vyzruhy.

Naopak, ak si pod tenku vrstvu nenosneho laminatu dam podperu z pruzneho materialu ( epp) pridem o tvarovu stabilitu laminatoveho povrchu
.Cela konstrukcia sa v urcitej faze zatazovania zborti( pruzny spodok to umozni) ,a po odlahceni zistim ,ze vypada ako zmackany sacok od cukru, sem tam dekorovany trhlinami v laminate a ostrovcekmi delaminovanych vrstiev. Navyse som si zkomplikoval povodne jednoduche EPP opravarske postupy.

Preto si myslim ,ze modely z EPP maju svojou velkostou a konstrukciu odpovedat mechanickym vlastnostiam EPP a rozmery a proporcie laminatovych modelov zase mechanickym vlastnostiam cistych, alebo sendvicovych kompozitov.

Kombinaciou materialov s vyrazne odlisnymi parametrami sa pripravim o specificke vyhody , charakteristicke pre ten, ktory material. Proste matrose v konstrukcii by sa mali vzajomne podporovat a nie skodit jeden druhemu.

Pozn. ...je to moj pohlad na vec, podlozeny dlhodobou osobnou praxou a selekciou materialov pre konkretne dielce, konkretnych modelov. Ini uzivatelia mozu mat ine poziadavky a iny pristup k rieseniu problemu.



Este sa vratim k povodnej teme.

Rezonancie sa daju okrem statickeho a dynamickeho vyvazenia rotujucich casti poriesit vhodnou upravou tuhosti zbytku konstrukcie tak, aby sa kriticke otacky posunuli mimo pracovnu oblast pohonnej jednotky . Tj bud hned za volnobeh, alebo primerane vysoko za maximal. Podla mna, laminat moc vibacie netlmi , takze v spojeni s EPP to neprinesie ocakavany vysledok.

U Fancuba by som to riesil dostatocne rozmernym drevenym, torzne tuhym uzavretym domcekom , vlepenym do dutiny trupu. Moze byt z topolovky cca 3-4mm hrubej. Celna pepazka by mala byt z tvrdsieho materialu, napr.z finskej brezovej ,alebo bukovej viacvrstvej (5-7) preglejky, prilepenej , pripadne zazamkovanej na celo kastliku. Tym by sa odfiltrovala ( posunula) cast budiacich kmitov a drak uz by nemusel drncat.

Pozn. k sa kriticke otacky nachadzaju v pracovnej oblasti ( niekde na okrajoch,tj tesne za volnobehom ci tesne pred maximalom) je nutne tuto oblast prekonavat v co najkratsom case, aby nedoslo k zbytocnemu rozkmitaniu nerotujucich casti konstrukcie.

Napr.AXI 2826 ma kriticke otacky cca 9300-9500ot/min. Je logicke,ze si nevyberiem vrtulu a baterky tak,aby som motor prevadzkoval dlhodobo v tomto rozsahu otacok. Ked mi to nerozoberie eroplan, urcite by som musel castejsie menit loziska a rotor motoru( overene 8 rokmi prevadzky a generalkovania motorov z F2B akrobatov).

Podobne se chovaji i motory skutecnych masin. napr. motor R 95S ( SU25K) mel kriticke otacky 96-99%N1 a cas prechodu tohoto rezimu byl stanoven na 2s. Jinak musela byt paka ovladani nastavena pod ,nebo nad uvedene rozmezi. Pro ilustraci 100% otacek nizkotlakeho kompresoru = 11156ot/min.

Protoze tento fakt dost zneprijemnoval zivot jak nam , technikum tak pilotum, vyrobce do systemu ovladani casem doplnil system automatickeho prechodu kritickeho rezimu.
Nasledne jsme podobne , ale jednodussi zarizeni navrhli, vyzkouseli a postupne namontovali i do prvnich 12kusu letadel, ktere jsme do te doby museli hlidat sami. Jinak se mohlo lehce stat , ze z motoru by vypochodovali lopatky kompresoruse vsemi nasledky.

veka

"kastlik" tam nevojde jedine môžem uzavriet priestor za motorom prepažkou.

.... to je nejaky ftip co este nepoznam??? Mozes to nejako dokazat?? Ukaz fotky, uvidime ci nekecas.

Ja ten eroplan nemam, ....ale som presvedceny , ze ked trosku podumas, tak ho tam s trochou snahy urcite dostanes ... predstav si , ze Funcub je baba.

pozn. kukni, tuto uz dojce chlapci nieco podobneho skusali : http://www.rc-network.de/forum/attachment.php?attachmentid=1447996&d=1448347342 ... ale je to hrachovina. Moja predstava je ina.

Toto uz je trosku rozumnejsie ; http://www.fototime.com/17EA9B3BF6C372B/standard.jpg

V kazdom pripade ta bednicka musi mat uzatvoreny obvod a podla moznosti by mala byt celym povrchom prilepena k EPP vylisku.

....prezeral som fotky vylisku.... http://img2.hyperinzerce.cz/x-cz/inz/11730/11730859-hornoplosnik-funcub-3.jpg to vybranie pre kabinu je sice z prevadzkoveho hladiska dobre , ale majstri zabudli tyto chybajucu cast nahradit vyztuznym ramom , ktory by dokazal zachytit krut i ohyb. Potom sa divime ze sa Funcub v urcitych rezimoch rozpada na prvocinitele .

staci sa podivat na skutocne masiny a hned je jasno.... vsade, kde chyba cast nosnej skrupiny potahu, ju automaticky nahradzuje nejaky lem po obvode, alebo iny profil, schopny zachytit zatazenie a nepripustit deformaciu draku v danom mieste.

Ale to su konstrukcne zaklady, ziadna kozmicka veda.


veka